Zrušená přednáška na VŠE jako skandální útok na svobodu slova?

Před pár dny jsem zde na blogu zveřejnil krátkou glosu týkající se zrušené islamofobní diskuse na VŠE. V oné nevinné glose deníčkového charakteru jsem necítil potřebu žádného hlubšího zdůvodňování. Odezva však poněkud překonala má očekávání. Nařčení mé osoby z podpory omezování svobody projevu pokládám za tragikomické a domnívám se proto, že by bylo vhodné přiblížit zde svoji názorovou pozici. V duchu rčení "Chytrému napověz,…" níže nabízím kopanec k danému tématu.

Nejdříve chronologicky v bodech co tedy se vlastně stalo:

1. Cashflow klub* se rozhodl, že na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze uspořádá diskusi na téma "Nebezpečí islamizace v ČR"
2. Na diskuzi byli pozváni R. Joch, antimešita Kusák, zakladatel "štamgast" facebookové skupiny "Islám v ČR nechceme" doc. Konvička a islámská konvertitka a později odpadlice B. Radosa.
3. S takovým návrhem diskuse přišel klub za studijní tajemnicí Savinou Finardi (v tomto bodě není bez zajímavosti profil slečny tajemnice na www.finardi.cz), která besedu v prostorách školy povolila která se k pořádání besedy v daném termínu nevyjádřila a představitelé Cashflow klubu se tak na základě minulých zkušeností domnívali, že akce je povolena. K tomuto přesvědčení je vedl i fakt, že jim pro akci byla rezervována aula - k tomu však dle vyjádření sl.Finardi došlo omylem.
4. V tuto chvíli se reálné dění poněkud liší od většinové mediální interpretace. Zatímco média píší o vlně odporu mj. z řad studentů, k žádné takové vlně, bohužel, nedošlo. Protestní dopis zaslal vedení školy primárně orientalista Dr. Ostřanský a dále pak několik dalších osob. Odpor ze strany studentů lze označit za v podstatě zanedbatelný. Naopak, ti, co o diskusi věděli, byli vidinou příjezdu antimešity a Romana Jocha unešení.
5. O diskusi se dozvídá vedení VŠE a diskusi se rozhodne nepovolit.
6. Celá věc bude mít zřejmě další dějství, Rektorys (šéf Cashflow klubu) slibuje diskusi jinde a za jiných podmínek, doc. Konvička zvažuje žalobu a žádá náhradu ušlého času. Na internetu se islamofobové začínají žhavit do běla.

Pořadatelská strana, velká část české veřejnosti jako i sami studenti školy mají opět jasno. Multikulturalistická lobby pravdy a lásky zasadila další podpásovou ránu hlubokému konzervatismu a autentické pravicovosti. Bolševický rektorát, falešná politická korektnost a zbabělost před islamisty znovu vedly ke skandálnímu útoku na svobodu slova.

V zájmu jednoduchého výkladu si na tomto místě dovolím malý příměr.

Představme si pro začátek, že autor tohoto příspěvku je přesvědčeným liberálem, volí zelené, byť pravda, spíše jako nejmenší zlo a za svého prezidenta považuje Václava Havla. Klausovi říká jen Klaus. Dále si představme, že autor má kamaráda, Luďu, který smýšlí podobně a který se občas účastní různých anarchistických happeningů. A protože bychom se vyrazit do světa sami báli, přibereme ještě například Džamilu. Parta je hotová, jsme tři, já, Luďa a Džamila, teď už si jen dobatikujeme trika, na záda nasadíme krosny a můžeme vyrazit. Naším cílem nebude nic menšího, než Oxfordská univerzita. Máme tam totiž v plánu uspořádat diskusi na téma "Čeští paštikářští rasisté a jejich primitivní pseudonárod". No a protože se na Oxfordu znám se sympatickou dredařkou Sabinou Spinardi, studentskou tajemnicí rektora a zároveň odbornou asistentkou institutu gender studies, co na hrudi hrdě vystavuje Che Guevaru, tak tato dívka mi pro mou besídku zamluví největší aulu. K naší smůle se však o plánované diskusi dozvídá rektor a celou akci zakáže a bude tak po právu označen za zfašizovaného ultrakonzervativce. Jak je možné, že naše zcela mírumilovná akce (na rozdíl od jiných účastníků jiných akcí nechceme přece ani zakazovat synagogy, ani ústavně léčit heterosexuály), byla zakázána?

Protože si ale ještě stále matně pamatuji, jak to vypadá, když se myslí hlavou, tak na důvod zákazu přijdu poměrně záhy. Tím důvodem pochopitelně není kontroverznost mého tématu ani klerofašistické choutky rektora, nýbrž kvalita mé nabídky. Jednoduše řečeno - ani já, ani Luďa, ani Džamila a nakonec (a to zejména) ani koncept naší přednášky prostě na danou univerzitu intelektuálně nestačí.

Vraťme se nyní k našemu problému. Každá vysoká škola představuje instituci soutěžící na trhu vzdělání a musí tak při svém každodenním rozhodování brát v potaz i takové otázky, jako je budování dobrého jména či pověsti. Jen tak může v akademickém prostředí konkurovat jiným vzdělávacím institucím při oslovování kvalitních potenciálních studentů či pedagogů. Je nasnadě, že stejně jako se málokterá univerzita chce profilovat jako instituce, v jejíchž aulách probíhají po večerech bahenní zápasy, soutěže v délce plivu, koncerty skupiny Holki, či skupinové orgie, tak ze stejného důvodu se nechce profilovat jako instituce automaticky povolující jakoukoliv přednášku zorganizovanou jakýmkoliv studentským klubem bez ohledu na její obsah, formu, názorovou různorodost, význam a postavení hostů atp. Jakkoliv osobně nemám nic proti bahenním zápasům a už vůbec pak ne proti skupinovým orgiím, zřejmě nepřekvapí, že budu tyto aktivity muset provozovat jinde, než na akademické půdě univerzity. Důvodem rozhodně nebude politická nekorektnost či kontroverznost daných aktivit, ale fakt, že pro podobné slabomyslnosti na univerzitě jednoduše není místo.

Celá věc se tedy má jinak, než jak ji vidí zhrzení pořadatelé a většina studentů i laické veřejnosti. V okamžiku, kdy by Cashflow klub přišel, předvedl své vynikající studijní výsledky, pochlubil se řadou vyhraných studentských soutěží či úspěšnými mimoškolními aktivitami a předložil na stůl koncept zajímavé, byť vysoce kontroverzní diskuse s výjimečným obsahem a výjimečnými hosty, tedy diskusi, která nabudí intelektuální zájem a zvídavost studentů, pak není sporu o tom, že pořádání takové akce bude nejen povoleno, ale i školou samotnou silně podpořeno. Pokud budou pořadatelé přednášky a zejména koncept přednášky samotné splňovat daná kritéria, tak ať si pro mě za mě na té přednášce společně onanují třeba nad podobiznami Mussoliniho s Hayderem. Jakkoliv mně osobně totiž mohou být pánové Joch nebo antimešita lidsky odporní, považuji za zcela nezbytné jejich názory nejen poslouchat, ale i nad nimi hluboce přemýšlet. Za sebe tedy mohu říci, že byla-li by diskuse o Islámu koncipována výše uvedeným způsobem, sám bych v aule obsadil místo v první řadě. Ani jeden z nutných kvalitativních předpokladů však Cashflow klub nesplnil a diskuse na půdě školy tak, zcela pochopitelně, nebyla povolena. Důvod zákazu je však daleko prozaičtější, než bychom z hysterie islamofobů mohli odvodit.


* Ne, nejedná se o spolek zaměřený na studium řízení penežních toků, jde o klub příznivců deskové hry proslulého Roberta Kiyosakiho. Byť by zlí jazykové mohli Kiyosakiho, neúspěšného prodejce kopírek a několikrát zkrachovalého výrobce potisknutých peněženek, počastovat rčením "..., kdo neumí vůbec nic, ten o tom píše", já budu smířlivější a dovolím si jen zmínit, že potisící opakované zbožné hraní hry založené na myšlence vystoupení z krysího závodu a dosažení pasivního příjmu 50.000,- USD shledávám poněkud patologickým.
a