Bistro Le Petit Marcel

Když budete mít cestu do oblasti pařížského 3. a 4. obvodu - tedy do rušné čtvrti Beaubourg - a dostanete hlad, máte dvě možnosti. Buď zajdete na pizzu nebo na steak do jakékoliv ze snad stovek zdejších restaurací přecpaných turisty, nebo se pokusíte najít místo, které si zachovalo aspoň trochu původní pařížské atmosféry. Rychlý tip na jedno takové nabízím uvnitř příspěvku.

V rušné, ale přece trochu zastrčené uličce Rambuteau se mi podařilo narazit na bistro/brasserii Le Petit Marcel. Tak dobře, kromě vrozené tendence toulat se po zastrčených uličkách pomohl i jakýsi turistický průvodce. Moc lidí ho ale asi nečetlo (byl to takový ten s hodně textem a málo obrázky Eiffelovy věže), protože po usedutí ke stolu byla slyšet téměř výhradně francouzština a navíc bylo evidentní, že někteří hosté jsou zde opakovaně. Jídelníček rozhodně není typicky francouzský, takže kohouta na víně či Šneky po Burgundsku zde nečekejte. Le Petit Marcel ve svém menu nabízí jen několik málo položek a kombinuje místní (myšleno krajové, nikoliv "celofrancouzské") speciality s typickou mezinárodní kuchyní.

Obsluha si mě získala hned na začátku. Chtěl jsem si dát cosi pro mě do té chvíle neochutnaného - Andouillette de Troyes a.a.a.a.a., přičemž číšník oznámil, že mi to nedá, protože je to na mě moc silné. Pravda, měl jsem sice oblek s perfektně škrobenou bílou košilí, ale podle tváře - drsné, větrem, sluncem a zkušenostmi ošlehané - přece musel jasně poznat, že úvahy o změkčilosti nejsou na místě. No v každém případě jsem onen Andouillette nakonec přecejen dostal, i když to stálo trochu přemlouvání. A také to stálo za to. Až ex post jsem si zjistil, co vlastně Andouillette de Troyes je a že mnoho strávníků ho odmítá kvůli tomu, že je cítit jako koňské lejno. To sice mohu potvrdit, tak jako tak mi to ale chutnalo. Protože jsem Andouillette měl poprvé, nemám s čím srovnávat a hodnocení kuchyně tak mohu provést jen na základě dezertu. Zkusil jsem Tiramisu a nebudu přehánět, když řeknu, ža takové domácí Tiramisu, jaké mi naservírovali v Le Petit Marcel, už jsem dlouho nejedl. Příjemný gastronomický zážitek pak korunovalo doporučené víno (už nevím jaké přesně) - bylo prvotřídní. A ceny? Na místní poměry bez problémů přijatelné, spíše nižší. Oběd pro dva s vínem se vešel do cca 50,- EUR, takže poměr cena/výkon fantastický.

Tedy závěrem. O jídlo v takovém typu podniku ani tak nejde. Důležitý je genius loci a ten tu rozhodně byl a velký. V podstatě ani nevím proč. Měl jsem zde jednoduše jakýsi hřejivý pocit, že Francouz, co se po dlouhé době vrátí z cest, se půjde najíst právě sem a řekne si: "Konečně jsem doma…"

Níže pár fotek a mapa, přeji dobrou chuť!

Zvětšit mapu
a